Ostrov nad Ohří, kostel sv. Jakuba Většího zpět

Církevní

Informace

Ostrov - kostel sv. Jakuba Většího

Původně farní pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího byl postaven na počátku 13. století v místech původního středověkého trhového sídliště na jižním okraji dnešního města Ostrov (Schlackenwerth). Od 16. století je kostel uváděn jako hřbitovní. Na počátku 17. století byl kostel raně barokně renovován. Další opravy proběhly v roce 1912. Po roce 1945 však přestal být udržován a postupně chátral. Od roku 2005 provádí město Ostrov postupnou rekonstrukci kostela.

Historie objektu

Původně farní opevněný pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího byl postaven podle návrhu neznámého architekta na počátku 13. století v místech původního středověkého trhového sídliště Slavkenwerde na vyvýšenině nad pravým břehem říčky Bystřice na jižním okraji dnešního města Ostrov (Schlackenwerth). V opevněném či snad pouze ohrazeném areálu kostela bylo tehdy patrně situováno rovněž sídlo velmože, držitele zdejší osady.

První písemná zmínka o zdejší lokalitě spolu s kostelem pochází oseckého falza z druhé poloviny 13. století, hlásícího se k roku 1208, podle kterého měl tehdy majitel zdejší panství hrabě Bohuslav I. z Rýzmburka mnichům kláštera v Oseku patronátní právo ke zdejšímu kostelu sv. Jakuba Většího a ves Dubina (Passengrün) v šemnickém újezdu. Podle nedoloženého pramene měl být kostel v roce 1226 vysvěcen. Roku 1239 následně potvrdil král Václav I. darování patronátu ke zdejšímu kostelu a vsi Dubina oseckému klášteru. Listinou z roku 1269 potvrdil pražský biskup Jan správcem zdejšího kostela Jana, syna Lambertova ze Žalmanova.

Po výstavbě nového farního gotického kostela sv. Mikuláše (dnes sv. Michaela Archanděla) ve druhé polovině 14. století v centru nového založení městečka Ostrov na zvýšeném levém břehu říčky Bystřice se ocitl kostel sv. Jakuba Většího na předměstí a začal ztrácet na významu. Již od 16. století je kostel sv. Jakuba uváděn jako hřbitovní. V kostele byly tehdy slouženy bohoslužby každoročně na svátky sv. Jakuba a Všech svatých. V roce 1588 došlo k prvnímu rozšíření hřbitova, rozkládajícího se kolem kostela, což dokládá kamenná deska s letopočtem, přenesená ze staré brány hřbitova na současnou hospodářskou budovu.

Neudržovaný hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího však postupně chátral a počátkem 17. století se o něm v dobových dokumentech psalo jako o zpustlém. Roku 1606 bylo proto přistoupeno k celkové raně barokní rekonstrukci zchátralého hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího, během které byl objekt nově zastřešen a v obvodových stěnách prolomeny nová větší okna. V interiéru kostela byl vybudován nový hlavní oltář, v lodi vestavěna trojkřídlá dřevěná kruchta a umístěny nové dřevěné lavice, vymalovány byly nově vnitřní stěny kostela. V roce 1673 nechal lékárník Johann Kaspar ulít pro hřbitovní kostel zvonařským mistrem Nikolausem Löwem z Prahy nový zvon.

Již na počátku 19. století se opět projednávala nutná oprava znovu zchátralého hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího, která však nebyla započata ještě ani v roce 1810. Pamětní kniha ostrovské fary z roku 1837 popisuje hřbitovní kostel takto: „…kromě farního kostela sv. Archanděla Michaela se ještě mimo město nachází kostel sv. Jakuba se hřbitovem. Jeho stáří sahá daleko, neboť stál, i když zřícený a zpustlý, před rokem 1606, jelikož v tomto roce byl nově opatřen střechou a lavicemi. Kostel je velmi jednoduchý, beze vší ozdoby, má hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba a pak dva postranní oltáře. V tomto kostele se slouží slavnostní bohoslužby na svátky sv. Jakuba a Všech svatých“. Na povinném císařském otisku stabilního katastru města Ostrov z roku 1842 je kostel zakreslen s popiskem „Heil: Drayfaltigkeit“ (Svaté Trojice).

Počátkem 20. století byl tehdy již značně zchátralý hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího místními úřady dokonce určen k celkové demolici. Po zásahu památkového úřadu c. a k. Ministerstva kultu a školství a zdejší farnosti naštěstí ke zboření kostela nedošlo a v roce 1912 byl kostel během celkové rekonstrukce obnoven. Během tehdejší rekonstrukce byl vnější podobě kostela vtisknut romantický ráz spárového režného zdiva. Záznam o renovaci nese pamětní nápisová deska nad románským portálem s textem: „Restauriert mit Unterstützung des k. k. Ministerium für Kultus und Unterricht und der eingepfarrten Gemeinden im J. 1912“. Během bílení vnitřních stěn kostel v roce 1937 odpadly kusy několikavrstvých starých nátěrů, které pod sebou skrývaly patrně pozdně renesanční figurální malbu dvou andělů, datovanou do 16. století.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být hřbitovní kostel udržován a postupně chátral. Vnitřní zařízení kostela bylo následně částečně rozkradeno a poničeno. Dne 3. května 1958 byl hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího, nejstarší stavební památka města dokládající původní osídlení, zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 41972/4-971. V roce 1982 proběhl odborný umělecko-historický průzkum renesanční fresek, objevených roku 1937, během kterého byly určeny rovněž prvky raně barokní malby. V roce 1990 byl z chátrajícího hřbitovního kostela odvezen původní barokní pozitiv, který byl roku 1992 znovu postaven a vysvěcen v kostele sv. Václava v Milíně na Příbramsku.

Na počátku 21. století byl hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího bezplatně převeden z majetku církve, která neměla na jeho údržbu potřebné prostředky, do vlastnictví města Ostrov, které ihned přistoupilo k postupné rekonstrukci zchátralého objektu. Během oprav v roce 2005 byla ve zvoničce kostela nalezena schránka, která obsahovala záznamy z oprav roku 1912 a šest kusů mincí Rakousko-Uherska. Z historických dokumentů byly pořízeny kopie a ty byly spolu s dalšími předměty znovu vloženy do schránky a dne 14. října 2005 uloženy v báni zvoničky. V letech 2006-2009 probíhal archeologický průzkum kostela pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka z Krajského muzea Karlovy Vary.

V letech 2010-2011 bylo přistoupeno město Ostrov k rekonstrukci interiéru hřbitovního kostela nákladem 496 712 korun. Během obnovy byla provedena renovace dlažby kostela a a zhotovení mobiliáře. V letech 2012-2013 bylo ve dvou etapách provedeno odkrytí a restaurování fragmentů pozdně gotických a renesančních fresek a barokních maleb v interiéru kostela s celkovým nákladem 1,8 milionu korun za přispění z rozpočtu Ministerstva kultury. Podle plánů bude objekt bývalého hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího do budoucna sloužit jako smuteční a obřadní síň a místo pro pořádání příležitostních kulturních akcí.
Popis objektu

Orientovaný neomítaný jednolodní pozdně románský kostel z lomového zdiva na obdélném půdorysu, krytý šindelovou polovalbovou střechou s otevřenou dřevěnou osmibokou sloupkovou zvoničkou, završenou zvonovitou bání s pozlacenou makovicí a dvouramenným křížem na vrcholu. V ose kostela je na východní straně připojen menší odsazený pravoúhlý presbytář téměř čtvercového půdorysu, krytý šindelovou valbovou střechou. Nápadně mohutné zdivo presbytáře a přezdění východního štítu lodi napovídá, že kostel zřejmě obsahoval nebo byla zamýšlena výstavba zvonové věže, situované právě nad východní částí presbytáře s analogií u podobných staveb na Chebsku a Loketsku, které mají inspiraci stavebním typem v Horních Francích a Vogtlandu.

Hlavní severní průčelí kostela, původně obrácené k jádru někdejší trhové osady, je v ose prolomeno románským ústupkovým obdélným, polokruhově zakončeným portálem hlavního vstupu z let 1220-1230. Trojice půlkruhově sklenutých archivolt nasedajících na plastickou římsu, je vynesena na bohatě profilované trnoži. Protilehlý obdélný vchod v jižním průčelí, stejně jako branka v západním průčelí byly prolomeny až později. Trojice obdélných oken v podélných stěnách lodi a po jednom v presbytáři a ve štítech, jsou výsledkem pozdějších úprav kostela, pouze v ose presbytáře je zachováno původní úzké, již hrotité okno s hlubokou špaletou. Nároží kostela armována pískovcovými bosovanými kvádry a v západním průčelí lodi a závěrové stěně presbytáře doplněna mohutnými opěrnými pilíři. Nad severozápadním pilířem je v nárožní bosáži zazděn křížový kámen.

V jižním průčelí kostela jsou v úrovni přízemí zasazeny čtyři náhrobní kameny z poloviny 19. století, mezi nimi i epitaf z roku 1851 s barevným porcelánovým obrázkem Zmrtvýchvstání. U románského portálu v severním průčelí je osazena pamětní deska zemřelým zakladatelům a členům dobrovolného hasičstva v Ostrově, věnovaná k 25. a 50. výročí trvání 1896 - 1921. Po levé straně portálu je pak vsazena pamětní deska s letopočtem 1913 k 40. výročí založení spolku veteránů.

Loď kostela je plochostropá, krytá dřevěným trámovým stropem. Presbytář se do lodi otevírá arkádou nižšího, půlkruhově zaklenutého triumfálního oblouku. Prostor presbytáře býval původně sklenut polem raně gotické křížové klenby, později nahrazeným pozdně gotickou křížovou klenbou s klínovými žebry bez konzole. Vnitřní stěny závěru bývaly původně zdobeny raně gotickými malbami, loď kostela renesanční figurální malbou z 16. století a raně barokní malbou. V západní části lodi kostela je situována barokní dřevěná trojramenná kruchta, s křídly vybíhajícími až k postranním vchodům. Podlaha kostela bývala původně kryta kamennou dlažbou, odhalenou během archeologického průzkumu v roce 2007.

Vnitřní zařízení kostela tvoří jednoduchý portálový barokní hlavní oltář z roku 1712 zdobený rozvilinami. Ve středu oltáře býval původně zavěšen současný obraz sv. Jakuba Většího. V antependiu menzy je vložen deskový obraz Vzkříšení Lazara z 18. století. Po obou stranách oltáře se nachází branky do prostoru zaoltáří. Po pravé straně triumfálního oblouku je umístěna prostá barokní kazatelna ze 17. století, přístupná schodištěm z prostoru kněžiště. Původně doplňovalo vybavení interiéru kostela rovněž vyřezávané gotické sousoší Piety z počátku 15. století, umístěné později v městském muzeu v Ostrově. Dále kdysi velmi uctívaná socha sv. Jakuba rovněž z 15. století byla později ztracena. Na stěnách bývaly zavěšeny obrazy zemřelého vévody Julia Františka Sasko-Launburského a jeho choti. Na kruchtě býval postaven barokní jednomanuálový pozitiv s pěti rejstříky z poloviny 18. století od neznámého autora s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí, který je od roku 1992 umístěn v kostele sv. Václava v Milíně na Příbramsku. Ve zvoničce kostela je zavěšen zvon z roku 1673 od zvonařského mistra Nikolause Löwa z Prahy.

V závěrové stěně presbytáře je zazděn pozdně gotický epitaf Barlama Martina Fleisnerina z roku 1520 z importovaného pískovce o rozměrech 1 x 0.75 metru s nápisem s malými gotickými písmeny: „Anno d(omi)ni 1520/am abent der hyml/fart Christi ist verschi/den die thugenthaft Barlam Martin Fleisnerin, der got gene/dig sei und allen glau/bigen selen“.

V jižní stěně lodi kostela je vsazen bíle štukovaný epitaf pražského purkmistra Johanna Milera z roku 1589 o rozměrech 1,7 x 0,9 metru, který nese v kruhové orámování vedle dvou přikázání z Bible nápisovou desku s šesti řádky veršů s přáním vzkříšení: „Christi dod hat mir das leben erwoben, auf sein vordienest bin ich gestorben. sein urstend gibt mir trost und lehr, das ich im grab nicht bleibn wer, am jüngsten tag im herligkeit werd ich erstehn zur seligkeit“. Ve spodní části epitafu jsou vytvořeny dvě mělké niky. V horní nice je umístěn reliéf Ukřižovaného Ježíše Krista na Golgatě s krajinou Starého města na pozadí se znamením smrti po stranách. Pod tím je vyveden erb zemřelého podobě mlýnského kola s monogramem T.M. V pásu orámování náhrobního kamene je dnes částečně zničený nápis: „Anno 1589 den 30. Mai isr zu Prag hinter den Thein bei s. Jacob in gott sehlich verschieden der erbar und wohlweise Johann Miler, bürgermeister in Prag…“.

Na hřbitově u kostela jsou umístěny dva smírčí kříže, přenesené z okolí města, tzv. Nejdský smírčí kříž a Jáchymovský smírčí kříž.
Ostrov - smírčí kříž (Nejdský)
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří, nazývaný Švédský kříž (Schwedenkreuz), stával původně při příjezdové cestě k dnes již zaniklé hájovně u rybníku Růžek (Eckelteich), ve vzdálenosti asi 20 metrů od tzv. Královské cesty ve směru na Radošov nedaleko vsi Nejda (Neudau), přibližně 1 km jižně od města Ostrov (Schlackenwerth). Ke kříži se vázala lidová pověst o švédském kapitánovi z třicetileté války, který měl být pod křížem pohřben i se svými zbraněmi. Vyprávělo se, že kdo se na toto místo o půlnoci odváží, uslyší ještě tikat jeho hodinky.

Roku 1976 byl kříž během záchranného snosu přenesen na městský hřbitov, kde byl spolu s dalším smírčím křížem od cesty do Jáchymova umístěn na neudržovaných hrobech vpravo za vstupem do hřbitova a v jeho cípu. V roce 1990 byly oba kříže postaveny při severním průčelí hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího. Smírčí kříž je dnes zapsaný na státním seznamu kulturních památek České republiky v rámci ochrany hřbitovního kostela pod rejtř. č. 41972/4-971. Někdy na počátku 21. století byl kříž umístěn na současné stanoviště na prostranství jihovýchodně za závěrem hřbitovního kostela.
Ostrov - smírčí kříž (Jáchymovský)
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří, nazývaný Švédský kříž (Schwedenkreuz), stával původně spolu se sousedním litinovým křížem při staré zemské silnici do Jáchymova při rozcestí s bývalou cestou do dnes již zcela zaniklé osady Borek (Haidles) severovýchodně od historické části města Ostrov (Schlackenwerth). Ke kříži se vázala lidová pověst o švédském kapitánovi z třicetileté války, který měl být pod křížem pohřben i se svými zbraněmi. Vyprávělo se, že kdo se na toto místo o půlnoci odváží, uslyší ještě tikat jeho hodinky.

Již v roce 1963 žádala památková správa o přesun smírčího kříže v důsledku ohrožení novou bytovou výstavbou rychle se rozrůstajícího města. Roku 1976 byl nakonec během záchranného snosu přenesen na městský hřbitov, kde byl spolu s dalším smírčím křížem od cesty do Radošova umístěn na neudržovaných hrobech vpravo za vstupem do hřbitova a v jeho cípu. V roce 1990 byly oba kříže postaveny při severním průčelí hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího. Někdy před rokem 2002 byl kříž umístěn na současné stanoviště na prostranství v ose za závěrem hřbitovního kostela na východě. Smírčí kříž je dnes zapsaný na státním seznamu kulturních památek České republiky v rámci ochrany hřbitovního kostela pod rejtř. č. 41972/4-971.

Otevírací doba

příležitostně, z venku vždy

Nejbližší poutní místa
Navštivte také tato místa!

Nejbližší ubytování
Odpočiňte si u nás!

Nejbližší zajímavosti
Zastavte se u nás!

Nevybrali jste?
Nevadí, zde máte několik dalších možností!

Hodnocení

z celkového počtu 0 recenzí.
Toto místo zatím žádný z uživatelů nehodnotil, buďte první a podělte se s ostatními o vaši zkušenost.