Cheb-Starý Hrozňatov, Maria Loreto

Bohoslužby



Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 16. 11. 2017) (iBohosluzby.cz ):

So
10:00
, od května do října, 1x za měsíc, 2. v měsíci, poutnická mše

Informace

Poutníci z Čech, Bavorska a Saska přicházeli na Loretu stále v hojném počtu a netušili, jaký tragický osud toto posvátné místo postihne ve druhé polovině 20. století.

V roce 1914 vypukla 1. světová válka, hranice byly uzavřeny. Ale v roce 1915 přípravy na oslavu 250. výročí milostné sochy Panny Marie pokračovaly. Na Loretu přicházela procesí z různých míst (i z Bavorska!). Slavnosti vyvrcholily v listopadu r. 1915 za účasti vysokých církevních hodnostářů a Madona dostala zlacenou svatozář, dar od místního mecenáše. Celkem Loretu v tomto slavném jubilejním roce navštívilo 20 400 osob.

Válka v r. 1918 skončila, vznikla Československá republika. V r. 1920 umístili místní hasiči u vchodu na Loretu kamennou desku na památku 11 padlých krajanů a do zdejší školy nastoupil prvňáček Anton Hart z Nového Hroznatova. Místním farářem byl P. Andreas Placht, který o poutní areál dobře pečoval a sám také přispíval s dalšími dárci na jeho údržbu a opravy. V červnu r. 1930 na Loretě uděloval svátost biřmování pražský arcibiskup Karel Kašpar.

Na Loretu přicházeli poutníci, roky plynuly, ale v sousedním Německu už Adolf Hitler připravoval válku. V říjnu r. 1938 byly Sudety připojeny k Německé říši, čeští obyvatelé odtud museli odejít. Zvony z Lorety byly odvezeny, kovu bylo třeba pro válečné účely. V září 1939 začala 2. světová válka, jména krajanů v ní padlých by se na desku nevešla. Ing. Anton Hart na frontě u Voroněže Panně Marii slíbil nové zvony na Loretu, vrátí-li se domů živý.

Když válka v r. 1945 skončila, státní hranice se opět posunula, ale teď už byla lépe střežená než v r. 1915. V r. 1946 začal odsun německého obyvatelstva a ti, kteří sem místo něho z vnitrozemí přesídlili, žádní ctitelé Panny Marie nebyli. Na Loretu si přicházeli spíše vybrat, co by mohli odnést.

Po nastolení komunistického režimu v r. 1948 začala zkáza poutního místa. Vojáci pohraniční stráže ho znesvěcovali, vandalové ničili a zloději rozkrádali. V r. 1952 vyhořela hlavní věž Lorety, postupně se propadala klenba ambitu i střecha kaple Panny Marie. Chebský farář P. František Engelmann zachránil střechu kostela a rohových kaplí tím, že po dlouhém úsilí na začátku 60. let zajistil jejich nátěr. Poničenou milostnou sochu Panny Marie odvezl do Chebu. Několik kamenných soch z křížové cesty převzalo chebské muzeum. A opuštěné poutní místo zarůstalo dále keři a bujnou vegetací.

Po pádu komunistického režimu v r. 1989 byl vypracován rozpočet na náklady čtyř variant budoucnosti Lorety, v úvahu přicházela rekonstrukce původního stavu, částečná obnova, zakonzervování ruiny nebo zbytky zbourat a srovnat se zemí. Na žádnou variantu ale nebyly peníze. Rekonstrukci Lorety podporoval vedle předsedy Spolku na obnovu Lorety ve Waldsassenu Ing. Antona Harta také biskup František Radkovský, předseda ONV Otakar Mika a José Kočí, který hned začal s technikou firmy HART z areálu odstraňovat přebujelou vegetaci. V r. 1992 uvolnil ONV v Chebu prvních 100 tisíc Kč, waldsassenský spolek 30 tisíc DM (tehdy 500 tisíc Kč) a s tímto základním kapitálem mohly být zahájeny první práce, aby se Loreta stala opět posvátným místem útěchy a smíření.

(Pramen: Petr Beran: Píseň o Loretě, Sr. Il. Hart: Maria Loreto)

Sestavila Alena Kavaříková

Areál poutního místa, včetně možnosti zakoupení turistických známek, map, pohlednic či jiných suvenýrů a s možností použití veřejných toalet, je otevřen pravidelně od 1. května do 15. dubna 2016 denně kromě pondělí od 10:30 do 16:30 hod.

Vstup do areálu pro větší skupiny nejpozději v 16:00 hod.

Vzdálenost od objektu

Železniční stanice

10 km

Autobusová zastávka

1 km

Restaurace

500 m

Obchod

6 km

Nejbližší ubytování
Odpočiňte si u nás!

Nejbližší zajímavosti
Zastavte se u nás!

Turistický region Západočeské lázně

Nejzápadnější region České republiky je známý především pro vyhlášená tradiční lázeňská města. Návštěvníci zde obdivují jak originální lázeňskou architekturu, tak jedinečné přírodní léčivé prameny. Region se pyšní také místem, kde je uchován relikviář svatého Maura, který je společně s korunovačními klenoty považován za nejvzácnější památky České republiky. Cestovatelé obdivují také nesčetné přírodní krásy, jako jsou například pohádkové skály, národní přírodní rezervace, naučné stezky, rozhledny a vyhlídkové věže. Pro zvídavé návštěvníky jsou připraveny prohlídky sklářských dílen, výroba tradičního bylinného likéru a mnoho dalšího.

Západočeské lázně

Nevybrali jste?
Nevadí, zde máte několik dalších možností!

Hodnocení

z celkového počtu 0 recenzí.
Toto místo zatím žádný z uživatelů nehodnotil, buďte první a podělte se s ostatními o vaši zkušenost.